Hranické popraviště.

Ještě ve 40. letech 20. století se v lokalitě Pod Lipami nacházelo množství kostí po lidech, kteří odešli ze světa rukou kata. Do konce 18. století zde totiž bývalo městské popraviště. Městská rada, která stála v čele obecní samosprávy, vykonávala v Hranicích soudní pravomoc včetně hrdelních případů. První trest smrti máme doložen v roce 1511. Původně si město půjčovalo kata v Lipníku nad Bečvou, od začátku 17. století vydržovalo kata vlastního, pro něhož zřídilo katovnu v ulici Na Náspech (dnes je v domě restaurace Katowna). Vykonávání hrdelního soudnictví v menších městech zastavila císařovna Marie Terezie roku 1753. O deset let později bylo hranické městské radě sděleno, že právo již nebude obnoveno a není tedy nutné vydržovat kata.

Odsouzenec byl za hojné účasti přihlížejících veden od sloupového pranýře na náměstí, kde byla vyvolávána jeho vina a začínalo mučení. Dalším zastavením byl černý kvádr s hrdelním poutem, jehož část dosud stojí na počátku Horního podloubí na Pernštejnském náměstí. Podobný kámen se nacházel za Horní branou, která stávala v blízkosti dnešního Zámeckého hotelu v Jiráskově ulici. Pak popravní průvod pokračoval Bělotínskou (dnes Zborovskou) ulicí a chodníkem přes Sklený kopec až k popravišti, které stávalo zhruba v blízkosti křížení dnešní ulice Zborovské a Pod Lipami. Popraviště bylo opatřeno jednoduchou dřevěnou šibenicí, která byla v roce 1693 přestavěna v šibenici pro oběšení více zločinců a umístěna na vysokou zděnou plošinu, která umožňovala sledování popravy většímu počtu diváků. Císař Josef II. nařídil zrušení popravišť ve městech bez hrdelního práva, takže v roce 1784 byla šibenice i se základy odstraněna.

Informace budou obsáhleji doplněny koncem roku 2017

Pramen: Hranické toulky - Jiří J. K. Nebeský

TOPlist