Bechyňská spravedlnost.

Město Bechyně vzniká v 9. století na místě bývalého, slovanského hradiště. Dle Kosmovy kroniky se stává ve své době jedním z nejdůležitějších správních center tehdejších Jižních Čech. V roce 1268, vykupuje Bechyni, tou dobou jen pustou osadu na skále patřící pražským biskupům, král Přemysl Otakar II. Zde také postavil svůj hrad. Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli ovšem později Šternberkové. Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem, pak ale přišel úpadek a na města okresní se vztahoval zákoník, který menším městům odebíral právo meče a nařizoval odstranění všech popravčích míst. Tato města pak postupně ztrácela svůj význam. Soudní pravomoc v Bechyni byla částečně rozdělena do dvou obvodů: obecního a vrchnostenského. Městská správa byla už v 15. století pod odpovědností purkmistra, rychtáře a konšelů. Popraviště v Bechyni stálo na travnatém výběžku, severovýchodně od města, vpravo při cestě na Opařany a disponovalo mimo svého místa popravního i dřevěnou konstrukcí jednoduché šibenice, tedy se dvěma svislými trámy, pevně zapuštěnými do země a vodorovným ráhnem se dvěma svlaky, které držely tlak na horní šibenici a bránily tak přelomení horního trámu. Naproti tomu bechyňská stínadla stála nedaleko dnešního hřbitova, poblíž jeho brány. Místo údajně značí křížek u rozcestí. Ve druhé polovině 18. století (patent z 19. srpna 1765) byla šibenice odstraněna, hrdelní soud IV stupně zrušen a v dnešní době na tomto místě už jen chátrá stará vodárna. Okolní pozemky se dodnes nazývají stínadly a to jen dokazuje přítomnost poprav. Ovšem ani v době, kdy Bechyni vlastnil Petr Vok si ve městě nedrželi kata. Pan Vok byl údajně velice prchlivý, a tak aby předešel neuváženým rozsudkům, odvolal popravčího do Soběslavi. Než by kat dorazil k popravě, stačil mnohdy "vychladnout" a ortel změnit,"

bech

Nicméně i v Bechyni se nějaká ta poprava odehrála. Z dochovaných pramenů víme, že: byl v Bechyni v roce 1538 sťat jistý Adam, vůdce loupežnické družiny od Libochovy strouhy. Poslední Rožmberk si do Bechyně zval několikráte soběslavského kata a to v letech 1573, 1579 a 1582. Hromadná poprava zde čekala na tzv. rybníkáře, kteří roku 1569 úmyslně škodili na rožmberském panství a údajně prý i vyhrožovali samotnému Petru Vokovi. Roku 1738 pak byla v Bechyni souzena a odsouzena nějaká cikánka.

I když město nedrželo stabilně popravčího mistra, zaměstnávalo pro obecní potřeby své biřice k držení šatlavního pořádku a občasně i ku pomoci mistra popravního:

  • Gruber Martin, * okolo 1695 - působnost 1717
  • Červíček (Cerwiczek) Petr, * před 1700 - † před 1719
  • Lypa Matěj, * okolo 1700 - působnost 1724
  • Gruber Jiřík, *před r. 1700 - působnost 1719-1727
  • Dohnal Václav, * před r. 1735 - působil 1753-1780
  • Pour Martin, * před 1755 - působil okolo roku 1781
  • Dohnal Pavel, * 13. 3. 1758 v Bechyni - † 16. 5. 1827 v Bechyni, působil 1787-1803
  • Dohnal Jiří, * 7. 5. 1826 v Bechyni - † 28. 11. 1894 v Bechyni, působil 1866-1894

Prameny a literatura: Město Bechyně, Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 22/2009 - Daniel Kovář, list lokalit č.: 189, Vladimír Šindelář - Hrdelní příběhy táborské (2003 Písek), SoA Třeboň, Lexikon nedotkuntelných - Jan Vyhlídka (Sperat 2013)

Foto - autor a http://oldmaps.geolab.cz/

Počítadlo návštěv TOPlist