Kunžak.

 

Samotný název města  je zaznamenán poprvé roku 1288 a to v podobě Cunsek.  Jedná se o zastaralý tvar názvu Königsecke. Složením slov *Kuniges* (Königs – král, královský) a*ecke* - které by se dalo přeložit v podobách kout, hrot, nebo klín. Městský název zněl tedy Königseck - královský klín, výběžek, srpek, nebo cíp. Král Přemysl Otakar chtěl patrně založením Kunžaku vetknout pomyslný klín do tehdejšího panství Vítkovců. V době nově založeného města Kunžaku  existovalo už jeho nejstarší předměstí s názvem Velké Podolí. Samotný název obce Kunžak, zažíval po dobu svého vývoje celou řadu podob: Chunigseck, Kunzeck, Kumžak. Pojmenování Kunžak tak, jak jej známe dnes, bylo ustáleno až  v roce 1923.

Mezi městská privilegia patřily výroční trhy o Velikonocích, pak také právo na trhy týdenní připadající na čtvrtek. Práva směnného obchodu jsou dochována jako nejstarší kunžacká privilegia. Nebyly však jedinými výsadami, kterými se město pyšnilo. Kunžak disponoval také právem várečným, jež se zde provozovalo ještě na počátku 20. století. Do té doby, než na trůn usedl syn Marie Terezie, tedy císař Josef II, mělo město i tu výsadu, na kterou bývaly všechny obce a města nejvíce pyšné. Výsadu trestat smrtí.  Bylo-li třeba povolat kata, muselo město pokorně žádat vrchnost Jindřichohradeckou, nebo Táborskou.  Z toho plynuly městu ovšem nemalé náklady, protože služby katů, kteří za prací cestovali do jiných soudních okrsků byly vždy násobeny dvakrát, oproti stabilnímu ceníku. Totéž se vztahovalo na cestovné, ubytování a povinností obce bylo kata  a jeho družinu i nasytit a bezpečně dopravit tam i zpět. Jakým způsobem a především v jakém časovém rozmezí bylo právo meče v Kunžaku drženo, není už dnes možno přesněji doložit. Prameny na toto téma mlčí a doposud nevydaly archiválie patrně všechna svá tajemství. Nicméně je nad slunce jasné, že když město disponuje hrdelním právem, ruku v ruce s tím si právem postaví šibenici. Na tento jev jsme si už navykli a mimo odstrašujícího vlivu na potencionální zločince, stála za městem šibenice jako monumentální důkaz toho, že obec bere svá práva a zákony vážně.

kunzak

Poloha kunžackého Šibeníku. Stačí kliknout na fotografii.

Východně od města, v rozevřeném úhlu mezi městskými částmi Malé a Velké Podolí, se nachází výrazné návrší, vzdálené přibližně 1000 metrů od náměstí. Tento kopec je pomístně nazýván „Na šibenici“. Temeno kopce tvoří široký hřeben, dnes už porostlý stromovím a náletovými dřevinami. Hájek tvoří především smrky, břízy a několik borovic. Kopec tvoří poměrně výraznou dominantu okolí a v jeho blízkosti se nachází Boží muka s výklenkovou kapličkou a posezením pro pocestné. Terén samotného temene kopce, který byl bezesporu městským popravištěm, je složen většinou z kamenů různých velikostí. Stopy někdejšího popravního místa zde ale hledám marně. Kameny jsou dílem sneseny z okolních polností a údajně zde probíhala i těžba. Mám ovšem za povinnost zmínit ještě jeden důležitý fakt, kterým je nutnost upozornit na další místo, které se honosí pojmenováním „Šibeník“. Nedaleko Kunžaku, vzdušnou čarou asi 5 000 metrů jihovýchodně se nachází další kopec, na jehož vrcholu stála šibenice. Toto místo nebylo kunžackým popravištěm a nesloužilo ani jinému z okolních měst, která si držela hrdelní právo. Místo samotné je od kteréhokoli z nich dost vzdáleno a Kunžak je tomuto místu nejblíže. V tomto případě se jednalo o výstražnou šibenici. Nacházela se severozápadně nad vsí Terezín. Mapování Josefských důstojníku topografického oddílu sice připisuje tomuto vrcholu tehdejší kótu  s názvem „Galgenberg“, nicméně tato stavba měla působit na příchozí jako odstrašující memento. Nedaleko totiž vede cesta, která kdysi překračovala česko-moravskou hranici a přímo pod vrcholem Šibeníku tato hranice prochází. V dobách dávno minulých nebylo ničím ojedinělým, že u hraničních přechodů se na výrazných kopcích (732 m/n/m)stavěly šibenice. Skutečné exekuce se zde ale neprováděly. V době mé návštěvy (2014) zde byl osazen opracovaný kámen s iniciály HR na východní straně a s křížkem na straně západní. Temeno kopce je odlesněné a dobře přístupné, poblíž je skautský tábor a studánka.

 

Zdroje:

http://pizzerie-kunzak.webnode.cz/historie-mesta/

Archeologické výzkumy v Jižních Čechách 22/2009 / D. Kovář / historická popraviště Bechyňského kraje / list 205

Hrdelní soudnictví Českých zemí – Francek – Šimek, Soa Zámrsk, 1995

www.odlmaps.cz www.mapy.cz

Foto: autor

Počítadlo návštěv TOPlist