Touto cestou chci postupně děkovat všem, kteří se svými informacemi zaslouží o množení obsahu tohoto webu, o ověřování pravosti informací, místopisných dat a jmen. Píšete mi, posíláte své informace, které pečlivě prověřuji a v případě jejich autentičnosti je také rád zveřejním a podělím se tak s ostatními, kterým by jinak zůstaly utajeny. Mimo Vás, ktěří se všemožně snažíte aktualizovat obsah mých stránek spolupracuji i se zkušenými historiky, znalci oboru, spisovateli, muzejiníky a archiváři. I těmto lidem patří můj dík a i oni zde mají své nepopíratelné místo. Nebýt mravenčí práce nadšenců z řad historiků a jim podobných, neměli bychom ani třetinu informací, které nás dnes tak uchvacují svým tajemnem. Mnoho jmen z historie semlely kameny času, mnoho míst lidé pobořili, zničili, nebo spálili. Přesto se v archivech těchto lidí dodnes uchovávají skvosty v podobě fotografií posledních katoven, popravišť či mučíren. Jim patří mé díky především a jejich jména zde taky budou výrazným písmem zaznamenány, pokud nebudou chtít zůstat v anonymitě. Tito lidé jsou povětšinou příjemní, skromní s dobrým srdcem a opravdovým přehledem. Poděkování tedy patří i těm, jejichž jmen se tady nikdo nikdy nedočte.

Pan prof. PhDr. Jiří Fiala CSc - (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) byl mým prvním pomocníkem a rádcem. Jemu děkuji za to, že se mi otevřely dveře archívu a muzea v Olomouci, za kontakty, rady, tipy, informace a trpělivost. Jsem Vaším velkým dlužníkem, pane profesore. Ještě jednou díky.

Za překlady historických dokumentů děkuji bývalé přítelkyni mého synovce Martina Nikole, studentce oboru historie na VŠ.

Pan PhDr. Jindřich Francek – historik, archivář a spisovatel, který je mimo jiné i autorem vynikajících publikací, jako jsou: Zločin a trest v českých dějinách (Rybka Publishers – 2007), Katovské řemeslo v českých zemích (Muzeum východních Čech – 2007), Chlumecké hrdelní příběhy (Paseka – 1993), Zločin a trest v Pardubicích (Oftis – 2011), Velké dějiny Koruny české s podtitulem Zločinnost a bezpráví (Paseka – 2011), Mistři ostrého meče (Paseka – 1995) a další, nabízí vskutku pozoruhodnou studnici faktů o hrdelním právu, především z regionu severovýchodních Čech. Velmi čtivá a poučná literatura na dané téma, precizně zpracovaná, má jen jednu jedinou chybu: většina titulů je beznadějně vyprodaná. Doufám, že se mi poštěstí  jednou tohoto mimořádného člověka poznat osobně.

Pan Vladimír Šindelář – spisovatel, ředitel milevského muzea, opravdu zanícený „student“ hrdelního práva, především z regionu svých milovaných Jižních Čech. Vždy příjemně laděný člověk, který neodmítne pomoc, příjde s dobrou radou, lze s ním polemizovat a konzultovat cokoli, co je ve společném zájmu. Díky jemu a jeho kontaktům mohu zveřejnit některé informace, o kterých bych bez jeho pomoci mohl jen spekulovat. Nebýt jeho mravenčí práce, nemohl bych zde prezentovat informace, které nás všechny zajímají. Opravdová studnice vědomostí, které prezentuje ve svých titulech poutavou formou s nepřeberným množstvím dat a jmen, která bychom jen stěží hledali kdekoli jinde: Paměti pražského kata (Regia – 2004), Syn pražského kata (Regia – 2006), Cesta na popraviště (Praam – 2001), Hrdelní příběhy z Práchěňska – spoluautor Jiří Pešta (Regia – 2006), Hrdelní příběhy Táborské (Praam – 2002), Historické panoptikum jihočeského zločinu (Němec-Veduta – 2010) a další. Osobní setkání s penem ředitelem mi jen potvrdilo to, co zde o něm uvádím. Obrovská zásobárna informací, přehled, doslova chodící encyklopedie dat a jmen. Bohužel většina jeho knih je taktéž beznadějně vyprodaná. Teším se na další spolupráci s tímto pánem.

Pan PhDr. Jiří Prášek – spisovatel, historik, ředitel Píseckého muzea, autor překladu deníku Antonína Nymburského, popravčího z písku, pod názvem: Deník píseckého kata (Město Písek – 2004) a krásně čtivé knihy Čítanka z chýnovské historie (Město Chýnov 2006). Milý, inteligentní pán, který nikdy neodmítne rozhovor, setkání či konzultaci na téma hrdelního soudnictví na Písecku. Z osobního setkání s tímto pánem mám vynikající pocit, byl mi průvodcem po Prácheňském muzeu, zdrojem a pramenem informací, zpřístupnil mi bohatou expozici hrdelního práva a nechal mě vlastní rukou si vše řádně "osahat". Pevně doufám, že se naše spolupráce bude nadále rozvíjet.

Manželé Petr a Ludmila Nymburští - pan Petr je přímým potomkem píseckého kata Antonína Nymburského a jeho žena Ludmila je zanícenou studentkou rodu Nymburských. Zde postačí prosté: Příjemní, skromní lidé. Těším se na další setkání.

PaedDr. Laděna Plučarová - České archivy, SOA Třeboň. Vedoucí oddělení správy archivních fondů a sbírek. Velmi ochotná dáma, která je kdykoli kladně nakloněna ke spolupráci a vždy ochotná pomoci. Doufám, že ta naše spolupráce  potrvá co nejdéle. Státnímu oblastnímu archivu v Třeboni a především paní Plučarové vděčím za "Popravčí knihu pánů z Rožmberka." Tuto jedinečnou publikaci už nelze prakticky nikde sehnat. Ještě jednou díky.

Ing. Ivan Vokáč - tento pán je na tom podobně jako já a ještě pár dalších. Prostě a jednoduše jej to baví a rád přispívá i sem na hrdelní právo. Jeho smysluplné a kvalitní příspěvky si můžete přečíst především v sekci "okolo nás".

Pan Pavel Toufar – spisovatel a novinář, autor několika úžasných knih na téma historické literatury faktu. Výborné, poučné čtení, plné přesných dat a informací, psané chytlavou formou, přestože se jedná o faktický žánr. Pan Toufar dokáže mistrně rozebrat jádro problému a vyzvat čtenáře k logickému zamyšlení nad spekulativními informacemi. Přestože jeho doménou je vesmír, dokáže nadchnout stejně tak i v oboru hrdelních zločinů a jejich následků. Doufám, že stihnu jeho další autogramiádu. Doporučuji jeho Kruté příběhy z české historie I., II., III., (Moba – 2005, 2006, 2008) a snad už je i díl IV. připraven opustit brány vydavatelství.

Pan Mgr. Vladimír Liška – záhadolog a spisovatel, který se zabývá mimo jiné i hrdelními zločiny čachtické kněžny Báthoryové - ve svých publikacích Kletba čachtické vražedkyně (nakl.XYZ  - 2007) a Tajemství čachtické bestie (reedice XYZ – 2010). Sepsal dva velice zajímavé tituly z doby pobělohorské, kde se snaží čtenáři nastínit fakta o staroměstské popravě českých pánů. Poutavé čtení, které poodhaluje svému čtenáři dosud spekulativní okamžiky staroměstského divadla, ve kterém hrál hlavní roli Jan Mydlář.  Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů (XYZ – 2009) a Popravy českých pánů s podtitulem Tajemství staroměstských popravenců (Fontána – 2003). Oba tituly stojí rozhodně za přečtení.

Pan Leoš Drahota - badatel, člen občanského sdružení Moskyt, který neváhal cestovat po naší krásné zemi a mapovat zbytky některých našich šibenic s důkladností sobě vlastní. Dal mi laskavě své svolení k publikaci jeho poznatků a výsledků jeho práce a proto můžeme společně porovnávat jeho cestovatelské zážitky a badatelské úspěchy. Zastávám názor, že jeho práce je kvalitní, bezprecedentní, důkladná, vypracovaná s pečlivostí a postavená na základech faktů. Rád využiju jeho práce jako zdroje informací pro nás všechny.

Pan Lubomír Vychodil z Jaroměře - čtenář a obdivovatel těchto stránek, který mi velmi často přispívá svými vědomostmi a materiálem. Například bez něj by mi patrně ještě pár měsíců trvalo zveřejnění rychnovské katovny. I takovým patří můj dík, jen tak dál.

Pan major JUDr. Miloslav Jedlička - učitel kriminalistiky Střední policejní školy MV v Brně v.v. Kriminalista  a autor několika publikací, článků a především tvůrce Muzea zločinu, odkud mi laskavě svolil čerpat některá fakta a příběhy.

Děkuji pivovaru KOUT na Šumavě za pravidelné hašení žízně a inspirativní chuť.