Čáslavská stínadla.

V jihovýchodním okraji Čáslavi se nachází místo, které má velmi ponurou historii. Na konci souběžných ulic Vrchlického a Filipovského  stávalo středověké, městské popraviště. Tedy přesněji zděná, čtyřboká šibenice s dřevěnými trámy zvaná tehdy Justicia, nebo čekan, či spravedlnost a také stínadla, kde před staletími končila životní pouť mnoha odsouzených. Podobný osud zde potkal roku 1627 jistého čáslavského kaplana Matouše Ulického, jenž svou vírou následoval v učení mistra Jana Husa a proto byl nepohodlným tehdejším katolickým hodnostářům. Údajně spolupodněcoval selské rebelie na Kouřimsku a Čáslavsku. Ve městě Čáslavi pak byl Ulický zadržen a vyslýchán, ale k pobuřování se nepřiznal, a tak byl předán katu, který měl kaplana v mučírně právem trpným přivést k rozumu. Než ho začali mučit, ještě mu mnohokráte domlouvali, aby se přiznal či přešel ke katolíkům, ale Ulický byl pevně přesvědčen o své pravdě.

A tak roku 1627, přesněji 11. září,  přivedl biřic Krištof Wolf Ulického na čáslavské popraviště. Soudci i rychtář byli i přes to, že přestál tři stupně mučení a stále zapírál přesvědčeni, že on je tím, který nabádál prostý lid ke vzpourám a rebeliím. Cestou na popraviště neustále vykřikoval, že nic z jeho viny není pravdou a že svým věřícím prý kázal v pravdě Kristově a Husově. Jeho hlas ale volal nadarmo. Po chvíli už ztratil naději na jakoukoliv změnu své situace. V posledních kročejích jeho cesty počal lidem, kteří zde přihlíželi, kázat a zpívat. Jeho hlas však přehlušila eskorta, která dle rozkazu vrchnosti bušila do bubnů a troubila na trubky tak silně, že se jeho slova k nikomu nedonesla. Po příchodu k šibenici, v místa, kde byla zbudována stínadla, se průvod zastavil.Tady se  kutnohorský kat Jan Žižka už hotovil k popravě. Kaplan poklekl a svou duši poslední modlitbou poroučel Kristu. Katův pomocník pak pevně sevřel jeho pravici a v ten okamžik byla katem Žižkou Ulickému uťata pravá ruka, ta kterou podával lidem kalich s krví Kristovou  při svatém přijímání.  Hned nato byl kaplan milosrdně sťat. Milosrdně píšu proto, že v zápětí mu popravčí vyříznul z těla vnitřnosti i střeva a kaplanovo tělo pak rozčtvrtil. Okolo popraviště bylo tehdy katem a tesaři vztyčeno pět naostřených kůlů. Na čtyři kat nabodnul části Ulického těla a na pátém byla nabodnuta kaplanova hlava. Takto tam visely pro výstrahu po celý rok a podle svědků vůbec za tu dobu nezačaly podléhat mumifikaci.

caslav

Krásně upravené pietní místo čáslavského popraviště.

foto autor.

Počátkem dvacátého století, konkrétně roku 1922, bylo toto místo pietně upraveno navršením kamenné mohyly, na níž byl vztyčen dřevěný kříž. Těsné okolí pak zdobil i malý parčík.
Bývalému místu poprav a krveprolití se vždy v určitých, pravidelných intervalech dostávalo údržby a úprav - naposledy zde k určitým změnám došlo v první polovině devadesátých let. V současné době však už stav místa nebyl nejlepší - okolní keře se změnily v křovinatý porost a kdysi ozdobné javory zestárly, jejich kmeny prohnily a neupravené přerostlé koruny mohylu spíše zakrývaly, než aby jí daly vyniknout. Bylo proto rozhodnuto tento prostor opět ztvárnit tak, aby se znovu stal dominantou, splňující své pietní poslání. Na mohyle se objevil zcela nový dřevěný kříž, provedený v původních rozměrech a dekoru. Vzhled místa opravdu vypovídá o jeho historické hodnotě.

souřadnice místa: 49°54'15.457"N, 15°24'12.400"E

Prameny: město a muzeum Čáslav, Francek - Katovské řemeslo v českých zemích, Svátek - Dějiny poprav a katů v Čechách

Foto - autorhttp://www.geolab.cz a http://www.mapy.cz

 


 

TOPlist