Katovny
Obydlí mistrů popravčích se nacházela v každém větším královském městě, které drželo status hrdelního soudu,(ius gladii - právo meče) přestože dané město právě tou dobou katem nedisponovalo. V tom případě v těchto domech přebývali rasové, nebo mistři popravčí, pozvaní z jiných měst. Katové byli nuceni stavět svoje obydlí většinou vně hradeb, protože jako snížení lidé byli považováni za nečisté a stejně tak jejich domy. Tyto obydlí se v katovských rodinách dědily. Pokud ovšem umřel poslední kat, a neměl nikoho, kdo by jeho řemeslo podědil, přecházela katovna do vlastnictví města a každý nový městský mistr popravčí si katovnu musel od města vykoupit, a to za nemalou cenu. Jak už jsem uvedl, stály katovny mimo město, přilepeny k hradbám, v příkopech, na místech, kam odstatní lidé sypali a lili tuny odpadu. Stejně tak i v zastrčených, tmavých uličkách, kam by v nočních hodinách nevstoupil ani ten nejotrlejší z otrlých. Jistě si každý z nás dokáže představit, v jakých podmínkách museli většinou tito lidé žít. Nicméně, jsou dochovány záznamy, kdy katovna stála uvnitř města, a není jich málo. Jako případ uvedu své rodné město Olomouc, pak i v Plzni, Praze, nebo v Ústí nad Labem. Tamnější radní byli patrně "lidštější", než v jiných městech, kde kata vyhnali za jejich hranice. Každá katovna byla zároveň obydlím katova personálu, tedy i katovských pacholků, hospodyně a většinou, a to ve větších městech, byly ke katovnám přistavěny i menší dvory s hospodářskými budovami, protože i zde katové měli své drožky a koně. Pokusím se zjistit co nejvíc o všech dostupných katovnách v naší zemi a postupně sem tyto informace přidávat. Zkuste si tedy najít tu svou, a něco se o ní dovědět.