Popravy

Děly se to ale věci, hrůzné a podlé, často až neslýchané. Lapkové i mordýři kradli, drancovali a vraždili. Bratr bratra nenáviděl, sestra sestře katem byla. Ve stínu Koruny české se děly hrůzy vskutku drastické. Kruté činy byly ještě krutěji trestány. Oběti mordů a násilností trpěli doslova jako zvířata a jejich vrahové zažívali reálné peklo rukama svých katů. Poprava střídala mučení, zlo plodilo další a ještě větší zlo. Soudcové i jejich vykonavatelé práva byli zkorumpovaní, ve většině případů byly jejich úsudky i činy ovlivněny nejen penězi, ale také přemírou zkonzumovaného alkoholu. Spravedlnost často balancovala na tenkém ledě, kde touha po bohatství a slávě zcela zastínila smysl pro pravdu a realitu. Smilstva, sodomie, žhářství, vraždy, násilné činy, kacířství a podobné delikty byly nemilosrdně potírány a drasticky trestány. Samozřejmě, že platilo tehdy stejné pravidlo, jaké platí dodnes. Potrestáme někoho, ale jak koho a jak za co. Jinými slovy měla už tehdy ta slepá madam spravedlnost dva metry pro výpočet viny a trestu. Jeden pro ty co jdou při zdi a druhý pro těch horních pár. I moji oblíbení spisovatelé, Toufar, Šindelář, PhDr. Francek a jiní  museli chtě-nechtě absolvovat strastiplné cesty napříč staletími naší země (nezáviděníhodná práce – spíš tedy koníček. To Vás prostě musí bavit) a i oni čerpali bezesporu ze starých „Smolných, černých nebo popravních knih“, které archiváři a krevní písaři vedli v každém městě, kterému bylo uděleno hrdelní právo. Zde Ti tedy milý čtenáři nabízím několik přepisů krvavých historek, které se odehrály pod praporem Koruny české.

Člověk jest jediným tvorem, jenž kopuluje, aniž by měl potřebu se množit

a jediným netvorem, který zabíjí, aniž by pociťoval hlad.
J.Š. 2008

tresty smrti

Rozličné druhy hrdelních trestů.

(kopie veduty - z archivu milevského muzea)

TOPlist