Šibeniční vrch v Benešově.

Ani za pomoci znalce historie města Benešova se mi nepodařilo se 100% jistotou najít přesné místo, kde benešovská spravedlnost stávala. Kótu 391, dodnes pomístně zvanou Šibeniční vrch, lze nalézt vcelku jednoduše a i na turistických mapách je zřetelně značena. Bohužel, dotyčný kopec značně poznamenaly povrchové zemní práce a celý pahorek byl kultivačně upraven, takže zmizela většina dřevin i kamene. Tyto artefakty většinou velice pomohou v hledání patřičné destinace a v místech, kde umírali lidé rukou kata, nikoho bohužel nenapadlo ani vztyčit kříž, nebo osadit památný kámen, který by na bývalé popraviště upozornil kolemjdoucí. Tento kopec byl a možná i dodnes je využíván jako střelecké cvičiště tanků a jistě si tedy každý z Vás umí představit, jak romantickým dojmem na turistu zapůsobí. V dobách dávnou minulých, tedy za vlády Přemyslovců, protínala tento kraj obchodní stezka, spojující Prahu a Jižní Čechy a v místě dnešního Benešova stál pouze opevněný dvorec na žulovém ostrohu dnes zvaném Karlov, který založil jistý Benedikt, tedy Beneš. Díky kolonizaci a osidlování kraje jižně od Prahy zde byla postupně zakládána obec, o jejíž rozkvět se především zasloužil rod Šternberků. To už k panství patřil i tehdejší hrad Konopiště.

V roce 1512 získal Benešov statut města, jehož jádrem bylo prostorné tržiště, v místech dnešního Masarykova náměstí a k němu i práva řemeslná, pivovárná, právní a hrdelní. Soudní pravomoc benešovského magistrátu sahala až po hranice obcí Neveklov na západě okrsku, Votice byly jižní hranicí, Divišovský soud byl východně od města a na severu končily pravomoci benešovského soudu v Mnichovicích. Jihovýchodně od města uzavíral okruh působení městského soudu hrdelní soud ve Vlašimi. Takřka všechny tyto soudy zrušila svým prvním výnosem Marie Terezie už v roce 1749 a benešovský odolával jen o pár desítek let déle, tedy do zrušení trestu smrti Císařem Josefem II., přesněji tedy jeho reformou hrdelního soudnictví v roce 1781. Ještě v letech 1836-1880 je ovšem tohle místo označováno v mapách jako „Abdecker“, tedy se právem můžeme domnívat, že bývalé popraviště bylo ještě tou dobou spojováno s katem a se smrtí. Je velice pravděpodobné, že zde žil městský pohodný, tedy ras. Není jistě bez zajímavosti, že podvakráte vojenští důstojníci - topografové, písemně upozorňují na místo, kde žije městský ras. Nabízí se logické spojení s bývalým katem a tyto popisky mohly sloužit jako varování ostatním lidem, aby se tomuto místu vyhnuli velkým obloukem. V tomto smyslu je město Benešov jednou z nemála rarit, protože podobné varování před obydlím snížených lidí sice v mapách existuje, nicméně nevymezuje se nijak striktně a rasovny se v mapách musí opravdu pečlivě hledat. Benešovská šibenice byla ovšem jednoduchá, dřevěná konstrukce, pevně spojená se zemí, osazena dvěma svislými trámy a vertikálním ráhnem pro věšení odsouzených. Aspoň tak ji prezentují mapy roku 1764, tedy barvou černou, což bezpochyby značí šibenici dřevěnou, nikoli zděnou. Místo samotné nijak neláká k procházce, protože jak už jsem uvedl výše, nic krom rozryté planiny zde nelze nalézt.

Předkládám doplňující informace benešovského rodáka - pana Michala Horáčka:

Dobrý den,
včera jsem se náhodou dostal na vaše stránky o hrdelním právu, konkrétně na informace o Benešově. Zajímám se, jak odborně, tak jako koníčkem o historii Benešova a před lety jsem se dostal i k bádání o podobných tématech, kterýchse týkají Vaše stránky. Pokud máte zájem, mám pro Vás několik doplňujících a vysvětlujících informací k popravčímu místu v Benešově, snad Vám k něčemu budou dobré:
- město Benešov skutečně nikdy nemělo kata, využívalo služeb kata Divišovského nebo Vlašimského
- šibenice v Benešově nebyla stálou stavbou, stavěla se vždy dřevěná pouze pro potřeby popravy a popravovalo se provazem
- kóta 391, která je dnes v mapách uváděná jako Šibeniční vrch toto jméno zřejmě přejala až později a šibenice stávala jinde
- pokud se podíváte na mapy vojenského mapování (také máte jejich výřez na stránkách) a porovnáte je se současným stavem, zjistíte, že šibenice je zde zakreslena o několik stovek metrů západněji, než je dnešní kóta 391, cca v prostoru dnešního paintballového hřiště - někdejšího muničního skladu
- na skicách stabilního katastru je toto místo nazýváno "Nad Spravedlnosti"
- slůvko "Abdecker", které je zaznamenáno v mapách vojenského mapování, skutečně označuje místní pohodnici či rasovnu - její budovy jsou jak v mapách vojenského mapování tak v mapách stabilního katastru vyznačeny - jedná se o skupinu domků v malém údolíčku, vlevo od nápisu "Abdecker" (na mapách stabilního katastru jsou objekty viditelné lépe, označeny "Abdeckerey")
- pokud se podíváte na ortofotomapu z roku 1953 (kontaminace.cenia.cz), jsou objekty pohodnice ješte dobře patrné
- pohodný v Benešově působil od konce 16. století až do 60. let 20. století, kdy byl jeho úřad zrušen, opuštěné budovy se pak proměnily v trosky, dnes jsou ale v místě stále dobře patrné
- místu se historicky říkalo Oudolí či Údolí - dnes je tento pomístní název zcela zapomenutý, vyskytuje se ale v 18. století v matrikách (v rasovně se zřejmě narodili někteří z mých předků, případně jejich příbuzných)
- pohodnice kolem roku 1910 je mimochodem velmi pěkně vyobrazena i s krátkým povídáním v Topografii města Benešova, nikdy nevydaném rukopise Antonína Pinkase, které má v depozitáři Muzeum Podblanicka
- co je podstatné, že Benešov, pokud nebyl dostupný kat z Divišova či Vlašimi, užíval k popravám právě místního rasa, neměl to k popravčímu místu z pohodnice daleko
- nabízí se spekulace, zda označení ze stabilního katastru "Nad spravedlností" nenaznačuje, že v pozdějších dobách již nebyly popravy vykonávány na šibeničním vrchu, ale právě přímo v pohodnici, anebo, že si lidé pohodnici s popravami spojili do té míry, že tak byla nazývána, těžko říci - každopádně jsme se dle map pokoušeli najít místo, kde mohla šibenice stát a jsem přesvědčen, že její lokalita je skutečně na okraji lesíku s bývalým muničním skladem směrem k městu Benešovu - minimálně by to odpovídalo i tradičnímu umísťování šibenic na dobře viditelné místo od města, což tato lokalita skutečně je.
Věřím, že Vám tyto informace budou alespoň trochu nápomocny.
S pozdravem a přáním krásného dne
Michal Horáček

(až na drobné úpravy byl text ponechán v původním formátu a pod jejich relevancí je podepsán autor.)

Info: Město Benešov, p. Krátký z Benešova, pan Michal Horáček

Foto: Autor a © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

Souřadnice: 49°46'56.799"N, 14°42'51.081"E

TOPlist