Vodňany.

 

Hned se Vám vybavily kuřata, co? Svým způsobem také právo hrdelní, nicméně dodnes platné a sloužící pro obživu člověka. To pravé, ořechové, tedy právo Justice bylo městu Vodňany doloženo již v raném počátku patnáctého století, tedy přesněji, v roce 1400 a potvrzeno pak hned dvakrát a to vletech 1576 a 1722. Skalnatý pahorek, na kterém stávala zděná, trojboká šibenice je dodnes patrný a nepřehlédnutelný severozápadně od města, tedy v nadmořské výšce 432 m, na jihovýchodním cípu Radčického vrchu, v místech, kde se dodnes říká „Na šibenici“, a který těsně přiléhá k cestě do Strakonic. (na některých mapách Protivínského panství 1710 a 1765 je zakreslena jednoduchá „Justicia“ se dvěma sloupy) V roce 1506 je ještě podobné popravní místo připomínáno „Na pastvišti“. Nicméně archeologické bádání a vykopávky potvrdily především toto místo jako trvalé, městské popraviště, protože „pod šibenicí“ byly nalezeny ostatky šesti popravených, keramické zlomky a mince. Město však nesoudilo jen „na provaz“, ale mělo i pranýř, který je dokládán na náměstí (1655-1666) a stínadla, která se nacházela na rovině, kde se dnes kříží ulice Nádražní, Stožická a Chlečická, směrem na Stožice. Zde je v roce 1565 zmíněno místo pomístní „Nad stínadly“ a doloženy i popravy stětím, např. v roce 1708. Roku 1756 právo meče a tudíž i městská popraviště odvál vítr zapomnění a adepti na ztrátu hrdla byli nuceni cestovat až do města Písku.

vodnany

Královské město Vodňany na vedutě Franze Planskera z roku 1765, ze souborů map rybníků a vodních toků na panství Protivín, archivní soubor Velkostatku Protivín (mapa č. 38), SOA Třeboň, č. svazku 245, listinný soupis II/2, SOkA Olomouc.

Na vedutě z roku 1765 je jasně patrná kresba jednoduché, dřevěné šibenice na návrší nad kaplí sv. Vojtěcha. Stavební konstrukce nekoresponduje s vojenským mapováním, kde byla důstojníky vyobrazena šibenice trojboká s podezdívkou, nebo celá zděná. Můžeme se už snad jen domnívat, že veduta "pouze" účelově upozorňuje, (zastrašovací charakter) a ikona šibenice tak byla úmyslně zvolena v nejjednodušším provedení, nebo byla v průběhu několika málo let druhé poloviny 18. století šibenice přestavěna, což by ovšem vzhledem k blížícímu se konci hrdelního soudnictví menších hrdelních soudů III a IV stupně bylo marné počínání. Poslední možností je potřeba silné stavby pro jednorázovou popravu vícero odsouzenců, kterou snad městská rada nařídila postavit. Všechny varianty jsou ovšem pouze domněnkami, protože o těchto faktech nám historie nezanechala žádných svědectví.

Pramen - textové informace z popravišť Prácheňského kraje - Jiří Fröhlich, archeologie ve Středních Čechách 10,  str. 945-957, 2006

Foto - autor a http://oldmaps.geolab.cz/

Počítadlo návštěv TOPlist