ŠIBENÍK v HUZOVÉ

Huzová je datována jako jedna z nejstarších, ne-li nejstarší osada, potažmo obec na Rýmařovsku. Vyšším právem soudním se honosila už od roku 1565 a není tudíž pochyb, že zde na konopné oprátce zhynul nejden mordýř. Šibenice byla totiž vystavěna hned roku následujícího a je tady patrné, že obec byla na udělení práva meče náležitě pyšná. Stejně tak byl na náměstíčku vztyčen pranýř pro hanbu neposlušných občánků. O stínadlech, respektive tedy o popravách stětím v Huzové se bohužel žádné relevantní zprávy nedochovaly. Šibeničním vrchem je pomístně nazýván kopec, tyčící se na severovýchodním výběžku katastru. Dle jediného pramene, který tuto situaci mapuje, se šibenice nacházela na samotném vrcholu kopce, na němž stojí starý kříž. Zde bych si ovšem dovolil s autorem polemizovat, protože ne vždy musela stát šibenice zákonitě na vrcholu vyvýšeniny, nebo dotčeného pahorku. Na vrcholu dotyčného kopce roste malý remízek, chcete-li hájek a nedaleko od něj opravdu stojí dřevěný kříž. Obojí tak může zavádět k myšlence, že zde mohla podobná stavba existovat. Nicméně retifikace vojenského mapování císaře Josefa na vyobrazení Huzové uvádí obojí, tedy jak boží muka, tak i lesík, potažmo hájek na vrcholu kopce. Šibenice samotná je pak ovšem situována mnohem níže v převýšení a to vcelku o dost.  Jednalo se s největší pravděpodobností o kruhový, zděný základ s trojramennou, dřevěnou šibenicí a lze tedy právem usuzovat, že "spravedlnost" zde stála trvale. Její značení je lokalizováno v ohybu cesty vedoucí do Dálova a i v této lokalitě musela být kolemjdoucím odstrašující výstrahou a vztyčeným prstem zdejší spravedlnosti.  Se vší úctou k autorovi výše jmenovaného pramenu si tak troufám pochybovat, že by se v tomto případě vojenští topografové tak hrubě zmýlili v topografii tohoto místa a už vůbec mi nepřipadá přípustné, že by tyto katastry byly mapovány jakkoli liknavě. Některé satelitní snímky dokonce umožňují při detailním pohledu vypozorovat kruhový podstavec šibenice i dnes, ovšem jen při podrobném pohledu a se znalostmi místa samotného.Turistická mapa dokonce posouvá vrch "Šibeník" docela mimo obě lokality výše zmiňované, a to o dobrých 550 metrů jihovýchodně. Toto zaměření je dle mého názoru opravdu velice obecné a nepřesné. Jediným, patrně i nejspolehlivějším důkazem by byl archeologický průzkum, ale v případě dané obce, se mi (při vší úctě k panu starostovi a občanům) zdá toto řešení spíše utopií vzhledem k faktu, že náklady by patrně značně zatížily obecní rozpočet.

K popravám do Huzové byl zván ve většině případů kat olomoucký, jak potvrzují prameny Olomoucké Souhrnné Kroniky, ale i poprávci z Opavy a Rýmařova. Zdali v té době probíhaly konkurenční půtky mezi všemi stranami vykonavatelů trestů mi není známo, ale předpokládám, že olomoučtí popravčí bývali více zkušenými a obratnějšmi ve svém řemesle, než kati z venkova. K místu samotnému se pak váže několik pověstí o strašidlech, neúrodné půdě, nočním kvílení a podobných bajek. Tomu však už v dnešní době homo sapiens nepřikládá velký význam. Právo Justice v Huzové pozbývá platnosti reformou hrdelního soudnictví, šibenice je stržena, její základy jsou rozebrány na stavební materiál a místo samotné upadá v zapomnění.

 Prameny - autor neznámý, OSK. Foto - autor,  výřez z hsitorické mapy - © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

Katastr obce Huzová - 49°49'25.679"N, 17°18'29.157"E