Ledeč nad Sázavou.

Město s tisíciletou tradicí řemesel, hrnčířství, pivovarnictví ale také hrdelního soudu III. stupně, kteréžto právo Ledči udělil sám Vladislav II. Jagelonský roku 1501, na přímluvu tehdejšího místodržitele ledečského panství Mikuláše Trčky z Lípy, který se po smrti Jana z Říčan ujal poručnické vlády nad jeho nezletilými dětmi. (1488-1501) Od těch časů je doložena poloha šibenice, která stávala jižně od města, na návrší zvaném "Malý vrch" při cestě k obci Bojiště. V dnešní době (foceno 2012) už místo, kde stávala jednoduchá, dřevěná konstrukce se třemi svislými sloupy, propojená trámy, o bývalém popravišti žádné svědectví nevydává. Nevýrazný vrchol je zemědělsky opracován a na jeho historii pamatuje už jen nedaleká Boží muka, která je zakreslena poblíž šibenice i ve vojenském mapování. Vzdušnou čarou asi kilometr, tedy za předpokladu, že bychom byli schopni přeletět údolím ze šibeničního vrchu nad městem a řekou Sázavou, směrem k protějšímu kopci, přistáli bychom pak na vrstevnici č. 425, což jsou místa bývalých městských stínadel. Okolí je zastavěné panelovým sídlištěm, jehož ulice jsou jasně deklarovány čistě ve vztahu k tomuto místu. Přibližná lokace stínadel je možná díky památníku, který je zde vztyčen. Bohužel se mi však nepodařilo zjistit od kterého data. Nejasný nápis na kameni (patrně letopočet) si netroufám ani tipovat a lidé z okolí se nezajímají....

mizerov

Pohled na zaniklou Ledečskou čtvrť - Mizerov

(veduta z knihy Sázava milovaná)

Konšelé ledečského magistrátu vynášeli rozsudky, prováděli výslechy a věznění. Případy nejasných výslechů a odvolacích listin řešil nadřízený soud II. stupně v Německém (Havlíčkově) Brodu, který podléhal soudní pravomoci města Kouřimi. Dochovalo se nám i jméno jednoho ledečského mistra popravního, který se angažoval v mučírně a na popravišti. Byl jím v letech 1681-1712 jistý Václav Holík, (*před 1660) který byl ženatý a měl syna Jana , (* asi 1695) jež byl pohodným v Senožatech. Jméno jeho ženy není známo. Taktéž je sporné, kde ledečský kat žil a bydlel. Údajně snad v zaniklé, samostatné městské části, zvané Mizerov, (dnes je již součástí městské zástavby) při pravém břehu řeky Sázavy. Patrně někde v místech, kde dnes stojí ZUŠ. ale taky dost možná v pohodnici, v nedalekých Souticích.  V tom případě by pak mohl obsluhovat popraviště i mimo Ledeč, tedy ve Zruči a Zbraslavicích. Tuto informaci mi však zatím žádný pramen nepotvrdil.

 

Prameny: Sázava milovaná-Frant. Pleva, nakl. Nová tiskárna Pelhřimov, Město Ledeč nad Sázavou, Lexikon nedotknutelných - Jan Vyhlídka nakl. Sperat 2013

Francek-Šimek - Hrdelní soudnictví Českých zemí - SOA Zámrsk 1995

Foto: autor, mapy.cz, http://oldmaps.geolab.cz/, veduta převzaná z knihy Františka Plevy.

Počítadlo návštěv TOPlist