Ledeč nad Sázavou.

Město s tisíciletou tradicí řemesel, hrnčířství, pivovarnictví ale také hrdelního soudu III. stupně, kteréžto právo Ledči udělil sám Vladislav II. Jagelonský roku 1501, na přímluvu tehdejšího místodržitele ledečského panství Mikuláše Trčky z Lípy, který se po smrti Jana z Říčan ujal poručnické vlády nad jeho nezletilými dětmi. (1488-1501) Od těch časů je doložena poloha šibenice, která stávala jižně od města, na návrší zvaném "Malý vrch" při cestě k obci Bojiště. V dnešní době (foceno 2012) už místo, kde stávala jednoduchá, dřevěná konstrukce se třemi svislými sloupy, propojená trámy, o bývalém popravišti žádné svědectví nevydává. Nevýrazný vrchol je zemědělsky opracován a na jeho historii pamatuje už jen nedaleká Boží muka, která je zakreslena poblíž šibenice i ve vojenském mapování. Vzdušnou čarou asi kilometr, tedy za předpokladu, že bychom byli schopni přeletět údolím ze šibeničního vrchu nad městem a řekou Sázavou, směrem k protějšímu kopci, přistáli bychom pak na vrstevnici č. 425, což jsou místa bývalých městských stínadel. Okolí je zastavěné panelovým sídlištěm, jehož ulice jsou jasně deklarovány čistě ve vztahu k tomuto místu. Přibližná lokace stínadel je snad možná díky památníku, který je zde vztyčen. Nejedná se však o boží muku přímo odkazující na zde popravené. Tato sakrální památka zde byla vztyčena již v roce 1648 na památku konce Třicetileté války. Můžeme se tak pouze domnívat, že tak bylo učiněno i ve vztahu k pochmruné roli tohoto místa. Nejasný nápis na kameni (patrně letopočet) si netroufám ani tipovat a lidé z okolí se nezajímají....

mizerov

Pohled na zaniklou Ledečskou čtvrť - Mizerov

(veduta z knihy Sázava milovaná)

Konšelé ledečského magistrátu vynášeli rozsudky, prováděli výslechy a věznění. Případy nejasných výslechů a odvolacích listin řešil nadřízený soud II. stupně v Německém (Havlíčkově) Brodu, který podléhal soudní pravomoci města Kouřimi. Dochovalo se nám i jméno jednoho ledečského mistra popravního, který se angažoval v mučírně a na popravišti. Byl jím v letech 1681-1712 jistý Václav Holík, (*před 1660) který byl ženatý a měl syna Jana , (* asi 1695) jež byl pohodným v Senožatech. Jméno jeho ženy není známo. Taktéž je sporné, kde ledečský kat žil a bydlel. Údajně snad v zaniklé, samostatné městské části, zvané Mizerov, (dnes je již součástí městské zástavby) při pravém břehu řeky Sázavy. Patrně někde v místech, kde dnes stojí ZUŠ. ale taky dost možná v pohodnici, v nedalekých Souticích.  V tom případě by pak mohl obsluhovat popraviště i mimo Ledeč, tedy ve Zruči a Zbraslavicích. Tuto informaci však zatím žádný pramen nepotvrdil.

 

Prameny: Sázava milovaná-Frant. Pleva, nakl. Nová tiskárna Pelhřimov, Město Ledeč nad Sázavou, Lexikon nedotknutelných - Jan Vyhlídka nakl. Sperat 2013

Francek-Šimek - Hrdelní soudnictví Českých zemí - SOA Zámrsk 1995

Foto: autor, mapy.cz, http://oldmaps.geolab.cz/, veduta převzaná z knihy Františka Plevy.

TOPlist