První část královských poprav

A kutululů udělala i hlava krále.

Jak jsem popsal v předchozích stránkách, cesty na popraviště nebyly výsadou pouze chudých a neurozených.

• V roce 1476 byl sťat mečem Ludvík Lucemburský na příkaz Ludvíka XI.

• Anglický král Jindřich VIII. nechal popravit dvě ze svých šesti žen; Catherine Howardovou popravil kat klasickým způsobem, jak bylo v tehdejší Anglii zvykem. Tedy sekerou. Anna Boleynová měla "víc štěstí" a zde král Jindřich vsadil na středoevropský způsob milostrdné rány mečem. K tomu přijel až z dalekého Calais popravčí mistr Jean Rombaud. Jedinou ranou ostrého meče, který vytáhnul ukrytý z podslámy, přeťal bělostný krk Anglické královny.

• Sekera rovněž připravila o život sedmnáctiletou kněžnu Jeane Greyovou, i jejího manžela a otce, a to vše z rozkazu Marie Tudorovny v roce 1554.

• Roku 1587 připravila sekera o život Marii Stuartovnu, která byla sťata ve svém vězení na příkaz sestřenice, anglické královny Alžběty.

• Před palácem ve Whitehallu vyhasnul život anglického krále Karla I. jež byl popraven sekerou v roce 1649. Tehdejší londýnský mistr popravčí Richard Brandon však odmítnul krále popravit a zakázal to i svým pacholkům. Obával se útoků ze strany Karlových věrných. Popravu tehdy vykonali dva náhodně vybraní dobrovolníci, kteří v přestrojení, s parukami a v maskách tehdy dílo dokonali.

• Roku 1766 byl v Abbevile sťat ve stoje rytíř de la Barre. Sotva devatenáctiletý mladík se prý pitvořil, šklebil a nepozdravil procesí. Dle kronikářů ťal Charles Henri Sanson, mladý a ještě ne moc vyzrálý kat tak silně, že hlava ač useknuta zůstávala ještě několik sekund na ramenou a odpadla až poté, co se zhroutilo i tělo.

• Roku 1789 vypukla ve Francii revoluce a v září 1792 se z království stala republika. Snaha o odsouzení bývalého krále Ludvíka XVI. na sebe nedala dlouho čekat. Ještě téhož roku byla proti němu vznesena žaloba, ve které byl obviněn ze spiknutí proti veřejné svobodě a bezpečnosti národa a odsouzen k smrti. Exekuce byla stanovena na neděli dne 21. ledna 1793. Měla se konat v 11 hodin na náměstí Revoluce, bývalém náměstí Ludvíka XV., nynějším náměstím Concorde, mezi Tuileriemi a známou třídou Champs Elysées. Když kočár na náměstí zastavil, vystoupili z něho nejprve oba strážci, pak duchovní a konečně i odsouzenec. Ještě než vystoupil po stupních popraviště, přistoupili k němu dva katovi pomocníci, kteří chtěli provést obvyklé úkony, tedy svléknout odsouzenci kabát a spoutat mu ruce za zády. Tyto požadavky až dosud klidného a odevzdaného krále rozrušily, ale po domluvě duchovního si nakonec sám svlékl kabát  a posléze i nechal spoutat ruce. Se spoutanýma rukama, pak vystoupal po dřevěných schůdcích popravčího lešení s gilotinou. Potom už jej katovi pomocníci připoutali k prknu popravčího stroje, které přisunuli dopředu, k místu dopadu sekery. 20 minut po 11 hodině se pak skutečně ozvalo zasvištění padajícího nože gilotiny a tisíce diváků na náměstí viděly padat hlavu svého krále do proutěného koše. Pak už následovala jen běžná katovská rutina. Jeden z katových pomocníků obešel s uťatou hlavou pódium a ukázal ji divákům.