Kolín a jeho mistři

Dekret hrdelního práva dovoloval městu Kolínu si vydržovat vlastního kata a rasa v jedné osobě, s katovnou, devíti korci rolí, loukou a malou zahrádkou pro pěstování bylin. O katovně samotné píšu na jiném místě, takže zde si představíme městské popravčí mistry kolínské:

Prvním jménem, dochovaným v matričních spisech, v krevních a smolných knihách a dalších kolínských dokumentech je jméno Jiřího Křižanovského, který byl činným katem do roku 1599 kdy v Kolíně umírá. Na jím uvolněné místo nastupuje popravčí mistr Václav Samson, který zastává tuto nelibou funkci až do roku 1610. Na několik měsíců se po smrti Samsona ujímá katovského řemesla v Kolíně jistý kat Jan Pštros, který ovšem katovnu záhy, tedy přesněji v roce 1613 opouští a na post popravčího je městskou radou dosazen Jiřík Pranger. Dále nacházím ve sborníku jméno Jana Vydry, popravčího města Kolína v roce 1630, tedy už v době plného rozmachu novověku. Na jeho post nastoupil již záhy jistý Martin Stehlík v roce 1640, který ale již po třech letech, v roce 1643, opouští svou živnost a na jeho uvolněné místo nastupuje mistr ostrého meče Daniel Boháček. Ten vykonává popravčí řemeslo až do roku 1681, kdy přenechává svou živnost svému synovi Václavu Boháčkovi, jenž ovšem záhy, ještě téhož roku umírá a na uvolněné místo v kolínské katovně nastupuje Samuel Johanides (okolo 1704) a kat Daniel Žižka, který popravuje až do léta 1710, kdy jej  na popravišti střídá syn Jiřík Žižka. Kat Daniel Žižka umírá v roce 1718 ve věku 68 let. Jeho syn pracuje pro město Kolín jako kat a antoušek do roku 1726, (dle dochovaných informací jej na rok vystřídal mistr Jakub Veselý, uváděn jako "hrdelní a vězeňský") kdy na jím uvolněné místo přichází vydělávat krvavé zlatky Václav Zelinger, který úspěšně a k plné spokojenosti radnice seká, láme kolem, mučí a věší až do roku 1741, kdy umírá. V mezidobí několika měsíců se patrně v městské katovně vystřídalo několik rasů, protože v dost zmateném popisu druhé poliviny 18. století je zde uváděn i jistý Václav Jelínek, který však okolo roku 1742 umírá a paní Kateřina, vdova po něm se záhy opět vdává. Až do roku 1770 smolné a jiné knihy mlčí, nicméně od tohoto roku se na popravišti angažuje kat Jan Prayer, který je městským popravčím úctyhodných 38 let, tedy až do roku 1808, kdy na jeho místo nastupuje Mathes Eder a Ignác Holzhauser, tedy patrně tito muži vykonávali katovské řemeslo společně a mohli být tudíž spřízněni, nebo nastoupili v rychlém sledu za sebou. Mathes je v městských matrikách uváděn jako "freeman a drnomistr", zatímco Ignác v roce 1847 umírá, ale byl již považován za měšťana.

 Tolik tedy výpis kolínských mistrů popravčích. Víc se mi nepodařilo zjistit, ale i za tyto informace velice děkuji Kolínské městské knihovně a převelice ochotné paní Janě Krupové v jejím studijním oddělení.

TOPlist