Rasovna a katovna v Odrách
Biřičská jizba, městská strážnice s vězením
Poslední mistr ostrého meče obýval zdejší katovnu do druhé poloviny 18. stol. Většinou přijížděli do Oder popravčí z jiných měst, nejčastěji z Opavy a před výkonem samotného tresu bývali ubytováni právě zde. Není přesně známo, kdy a kdo katovnu obýval. Po zrušení hrdelního práva menším městům se z katovny stala pravděpodobně rasovna a zdejšími obyvateli se na určitou dobu dost možná stali rasové.
Zdali se opravdu jedná o bývalý dům oderského městského popravčího se mi na 100% nepodařilo zjistit a informace typu "jedna paní povídala" se u oderských "domorodců a pamětníků věků" dost liší, nicméně jsem tohle město poctil svou návtěvou a k mému milému překvapení jsem zjistil, že by se opravdu o katovnu, potažmo rasovnu mohlo jednat. Vyplývá mi tato teze totiž z faktu, že musel tento dům v minulosti stát dost daleko vně hradeb města, asi 600 metrů jihozápadně, na mírném návrší, což byla vzdálenost dostatečná na to, aby byl kat oddělen od počestných lidí.
Počátkem 20. století se zde zastavili k odpočinku na svých toulkách cikáni a už zde zůstali.
Zastupitelstvo města Odry uvažovalo o vystěhování nynějších "nájemníků" a o zřízení zdejšího "Muzea městského práva", které by mělo být provozováno přímo zde, v oderské katovně. Město Odry by se mělo na zřízení akce "katovna" i finančně podílet. Rozhodně by to bylo pro dobro věci.
Přesnější informace nám nabízí MUZEJNÍ SPOLEK ROLLEDER – ODRY, který má zásluhu na tom, jak dům vypadá dnes:
Městské vězení, s katovnou a biřičskou jizbou, tedy dům č.p.83 se nachází na rohu ulice Okružní a Švédské ulice. První dochovaná písemná zmínka o tomto domě , která se nacházela poblíž Bílé věže je z roku 1556, kdy město Odry vydalo na otop věznice 28 grošů za dřevo. Správce věznice, biřic, bydlel ve vězeňském bytě. Odry neměly vlastního kata, popravy na základě smlouvy prováděl kat opavský. Mučírna se nacházela ve sklepení pod Bílou věží a byla spojena s věznicí. Před rokem 1850 (ve 40letech 19.století), byly na straně do zahrady dvě menší cely, bez možnosti topení. Spojeny byly s obydlím dozorce, které bylo vlevo od vstupu. Celkem bylo ve vězení pět cel. K první větší rekonstrukci šatlavy s katovnou došlo na počátku roku 1850, protože tehdy byl do Oder přeložen Okresní soud. Byla vybudována společná chodba mezi předními a zadními celami a počet cel byl snížen na čtyři. Vždy mezi dvě cely byla postavena železná kamna v jejichž nitru se nacházela mříž se silných železných prutů. Okna v celách byly umístěné ve výšce dva metry a byly silně zamřížované. Cely byly vybaveny prostými palandami a měly silné, z dubového dřeva zhotovené a železem pobyté dveře. V horní polovině dveří byl pravoúhlý otvor z vnějšku uzavíratelný. Pod tímto otvorem bylo malé kulaté kukátko opatřené železným šoupátkem. Podlaha byla dřevěná pokládaná, předtím však hliněná, dusaná. Místnosti byly zaklenuty pásovou klenbou s prostřední výškou něco málopřes tři metry. Okna měli metrovou výškou a byly silně zamřížované. Kaple byla přístupná z bytu soudního sluhy po dvou stupních schodů. Z předsíně mezi chodbami vedlo dřevěné schodiště na půdu, která byla prázdná. Střecha byla krytá šindelem. Na půdě se jakoby v gotickém oblouku spojují oba komíny. Na střeše byly listem zdobené korouhvičky. Vztyčený bílý praporek ohlašoval, že nikdo nedobrovolně neoplakával svobodu. Dveře do sklepa byly opatřeny kamennou zárubní. Sklep samotný má velikost a má klenutý strop a jeho velikost je cca 4,75×2,75 metru.
Půdorys městké šatlavy s katovnou a kaplí - http://www.katovna-odry.cz
Součástí vězení byla 4m dlouhá kaple, stejně tak široká i vysoká, se zaoblenými rohy. Kaple měla vstup z ulice Okružní, dříve Panské, silnými dubovými dveřmi s úzkým horním zamřížovaným okénkem. Později byla kaple propojena z věznicí. Naproti novému vstupu se nacházel oltář kaple, který byl zasvěcen zajatému Spasiteli. Obrazy, které visely na stěnách kaple, byly zničeny. Vlevo od vstupu byla kaple spojena silně zamřížovaným oknem s jednou celou, které se vznešeně říkalo "cela chudých hříšníků". Okénko bylo po r. 1783 zazděno z důvodů, že díky nepozornosti soudního sluhy Mathiase skrze kapli z vězení uniklo několik vězňů. Strop kaple je zaklenut zrcadlovou klenbou, v které býval otvor, kterým procházel provaz od zvonu. Střecha kaple byla krytá šindelem a nesla střešní věžičku, krytou olověným plechem se zvonem sv. Dismase, báň a půl metrový křížek. Kaple byla uzavřena r.1783, kdy byla zrušena soudní pravomoc hrdelní. Později byla přeměněna na obecně užitečnou místnost a byla pronajata jednomu obchodníkovi s vlnou. Věžička kaple byla v roce 1888 odstraněna, když před jednu ženu, která procházela okolo spadl kříž z věžičky.
V podkladech je zmiňován následující mobiliář, který byl součástí katovny: Popravčí špalek z dubového kmene, Španělské boty, Mučící palečnice, Skřipec
(info: město Odry, MUZEJNÍ SPOLEK ROLLEDER – ODRY, foto - autor, http://www.katovna-odry.cz)