Pichl-Groẞdorf

spolková země Štýrsko, Rakousko

                Asi 15 km severně od města Leoben v rakouské spolkové zemi Štýrsko leží městečko Pichl-Groẞdorf. Je známé jako turistické centrum s blízkým, moderně zařízeným kempem Tragöẞ.

                Západně od silnice z Pichl-Groẞdorfu do Oberort-Tragöẞu se v tzv. „Šibeničním lese“ („Galgenwald“) nachází dochované popraviště tragöẞského hrdelního soudu. Tvoří ho tři kruhové sloupy, sestavené do tvaru trojúhelníka. Jsou vyzděné z kamene, omítnuté sádrovou maltou a směrem vzhůru se mírně zužují. Proti povětrnostním vlivům jsou shora přikryty jakousi pokličkou či deskou. To je pravděpodobně ale novodobý doplněk od poslední rekonstrukce. Sloupy jsou od sebe vzdáleny zhruba tři a tři čtvrtě metru, jejich průměr u země činí 1,25 metru a u vrcholu přibližně 1 až 1,1 metru. Výška jednotlivých sloupů se pohybuje mezi 6,2 až 6,5 metru. V době naší návštěvy byly na omítce patrné stopy po obílení, celkově však byla omítka špinavá a zašlá.

                Soudní okres Tragöẞ vznikl v 15. století postupným dělením oblastí předcházejících soudů. Hrdelní právo pro tento okres zakoupila od města Bruck an der Mur abatyše zdejšího kláštera, Johanna hraběnka Kollonitsch za 1600 zlatých a 12 dukátů. Stalo se tak v roce 1654 a v této době zde byla zřízena i popisovaná šibenice. V Groẞdorfu sídlil i soud, a přímo naproti němu i vězení. U cesty z Groẞdorfu na popraviště stával dříve na okraji lesa na malé vyvýšenině kamenný kříž, známý také jako „Kříž nebohého hříšníka“. Před křížem bývala jáma zakrytá prkny a na nich si odsouzenec znovu vyslechl svůj rozsudek. Poté se vydal na zbývající část své poslední cesty k popravišti.

                V roce 1493 byl v Tragöẞu zavražděn páter Melchior Lang před branou fary několika sedláky či lesními dělníky poté, co je vykázal ze svého kostela při kázání. Lang byl roku 1897 místním historikem Krauẞem popsán jako „bohabojný, ale přísný kněz“, který „skrze svou horlivost, s kterou prohřešky ve své farnosti odsuzoval, byl sám nenáviděn“. Legenda říká, že v důsledku toho došlo k místním nepokojům, interpretovaným jako selské povstání, a popisovaná šibenice byla zřízena pro potrestání povstalců. Sám příběh se vyznačuje líčením až morbidních detailů – Langova rozštípnutá lebka byla každoročně ukazována v den jeho smrti, sloužila i jako pietní nádoba a od roku 1847 byla vystavena v kostelním výklenku. Celá legenda, která se okrajově zdejší šibenice dotýká, byla několikrát i literárně zpracovaná.

                Návštěvu šibenice i celého, kdysi velmi divokého údolí Tragöẞu lze upřímně jen doporučit. Vlastní popraviště se nachází na souřadnicích GPS 47°31´06.650´´N a 015°04´32.840´´E.

Seznam literatury:

-          Archiv autora.

-          www.suehnekreuz.de (archiv kolegy S. Lefnaera)

-          Wikipedia