Šibenice u Lubomierze.

 S názvem polské obce Lubomierz jsem se setkal poprvé někdy před 15 lety v souvislosti s tehdejším rozvojem autobusového cestování na polské tržnice :-). Podruhé jsem se s tímto městečkem seznámil již přímo, a to v roce 2011, kdy jsem se zde účastnil druhého archeologického průzkumu základů šibenice na pozvání svého přítele, pana Dr. Daniela Wojtuckého. Vlastní vykopávky pak probíhaly pod dohledem archeologa z wroclavské univerzity, pana Pawla Dumy. Pozůstatky šibenice se nachází na nevelkém návrší poblíž staré cesty do Jelení Hory. Její přesná lokalizace byla výsledkem mravenčí archivní práce Dr. Wojtuckého, spočívající - kromě jiného -i v porovnávání starých map se současnými, v hledání souvislostí v archivních zápisech a zprávách. Na jaře roku 2010 potom proběhl na vytypovaném místě archeologický průzkum, který skutečně odhalil základy kruhové kamenné šibenice o průměru cca 7 metrů. Současně byl odhalen i dvojitý hrob s pozůstatky popravených, volně ležící kosti uprostřed šibenice, i několik keramických zlomků. V jarním týdnu roku 2011 pak probíhal následný archeologický průzkum šibenice, tentokrát v místech předpokládaného pohřbívání nebožáků. Tento rok však nebyl na nálezy tak příznivý jako rok předcházející. Zřejmě se pohřby či zahrabávání nebožtíků odehrávalo na jiném místě. Přesto badatelé nalezli řadu kostních úlomků i zlomky keramiky. V rámci bádání jsme také stanovili pravděpodobný průběh středověké cesty hříšníka z města k šibenici, tedy tzv. „Armensünderweg“. Její terénní stopy jsou dodnes zřejmé a doložené i existencí několika „kapliček“.

Popravní místo města Lubomierze bylo poměrně často využíváno. Stavba šibenice pravděpodobně proběhla v roce 1607, kdy císař Rudolf II. povolil nahradit dosavadní dřevěnou šibenici trvalejší kamennou stavbou. Brzy poté, v únoru 1609 bylo na šibenici oběšeno pět lupičů z okolních lesů, další dva byli lámáni kolem. V roce 1614 zde oběsili zloděje Christopha Heidenricha. Následovala pak v říjnu stejného roku nevýslovně krutá poprava zlodějky, vražedkyně a prostitutky Cathariny Höpner, která byla trhána žhavými kleštěmi, následně jí byla uťata ruka a pak byla nebožačka zaživa pohřbena u zdi šibenice. Podle dosavadních výzkumů se zde naposled popravovalo v roce 1676. Předpokládá se ale, že popravy pokračovaly i nadále, pouze se je zatím nepodařilo dohledat v archivech. Součástí hrdelního práva ve slezském městě Lubomierzi je i pranýř na náměstí. Je velmi zajímavě ztvárněn a je určitě lahůdkou pro všechny milovníky podobných památek.  Areál vykopávek byl však po skončení archeologického výzkumu uveden do původního stavu – orné pole, takže případnému návštěvníkovi potvrdí správnost místa jen obrovský pařez staré lípy – pokud ho ovšem již někdo z pamětihodného města Lubomierze nepoužil na otop. Do budoucna se předpokládá, že se badatelé na toto místo ještě vrátí a prozkoumají širší okolí popraviště – v místech, kde se dá předpokládat existence pohřebních jam odsouzenců.

Šibeniční vrch (jižní Polsko – Dolní Slezsko) se nachází na koordinátách 51°00´32.852“N a 15°31´38.225“E.

Autor - Ing. Ivan Vokáč

Textové prameny:  P.Duma, H.Rutka, D.Wojtucki – Wyniki badan archeologicznych na dawnym miejscu stracen w Lubomierzu w 2010 roku. In: Pomniki Dawnego Prawa, Nr.10

                                   Archiv autora.

                                   Internetový server www.zjk.centrix.pl

Fotogalerie:              Autor + D.Wojtucki