TRIBERG.

TRIBERG-okres Freiburg, Německo

Jednoho mrazivého zimního dne šel okolo šibenice v Tribergu potulný tovaryš a viděl, že se na ní houpe ztuhlý oběšenec. Na nohou měl boty, které byly v daleko lepším stavu než tovaryšovi. Mladík nelenil a pokusil se boty nebožtíkovi stáhnout. Nedařilo se mu to, tělo bylo příliš ztuhlé, a tak vytáhl z kapsy nůž a bez okolků nohy s botami uřízl a schoval v tlumoku. Když nadešel večer, požádal jakéhosi sedláka o nocleh a bylo mu dovoleno přespat ve světnici na lavici. V noci se v maštali narodilo tele. Aby nezmrzlo, přenesli ho do tepla do světnice, kde již tovaryš dávno spal. Po nějaké chvíli začalo tele spícího tovaryše olizovat. Ten se probudil a ve tmě pátral po příčině. Když nahmatal srst a kopyto, strašlivě se polekal. Byl přesvědčen, že si pro něho přišel samotný ďábel. V hrůze vyskočil z okna a utekl. Ráno do světnice vešla děvečka, aby zkontrolovala tele. Tovaryše neviděla a náhle její zrak padl na boty se zakrvavenýma nohama vedle telete. Děvečka spustila křik: „Panímámo, panímámo, pojďte rychle sem, to tele mládence sežralo, jen boty po něm zůstaly!“ I nad statkem tedy zavládla velká hrůza a příšerné tele bylo ze statku vyhnáno.

                Tak tento hororový příběh je přisuzován tribergské šibenici. Toto popraviště sloužilo vrchnosti v Tribergu již v roce 1349. Nachází se ve výšce 1020 m. n. m. na rozvodí Černého a Severního moře. Poprvé byla šibenice a její poloha zaznamenána v mapách benediktínského kláštera sv. Jana na konci 16. století – dřevěná šibenice se sloupy. V roce 1721 byla vystavěna na popravišti nová kamenná dvousloupová šibenice a stala se zdaleka viditelným znakem práva v oblasti Tribergu. Její stavba tehdy stála poměrně značnou částku 170 zlatých guldenů. Její dřevěná předchůdkyně z roku 1700 byla totiž pořízena za pouhých 5 guldenů, ale trvanlivost měla, pravda, velmi krátkou. Do zrušení trestu smrti císařem Josefem II. v roce 1786 jsou zde doloženy dvě popravy oběšením (některé zdroje udávají až 15 poprav, z toho 12 za čarodějnictví. Protože za čarodějnictví se často také upalovalo, nemusí si zdroje zase až tolik odporovat). Těla oběšených zahrabával kat, zde známý jako „Carnifex Trimontanus“, v okolí popraviště. Poslední poprava zde byla vykonána v roce 1776. Šibenice sestává ze dvou pískovcových štíhlých sloupů. Mají čtvercový, vzhůru se zužující profil s okosenými hranami. V horní třetině jsou vyztuženy kovovými obručemi. Na horní podstavě je uložený příčný šibeniční trám, který není samozřejmě původní. Sloup blíže k okolojdoucí silnici (K5728 Schönwald – Villingen) je zdoben erbem a tesaným letopočtem 1721. Přesné souřadnice šibenice jsou 48°05´52.150"N a 008°15´36.077"E.

Ing. Vokáč

Foto: Autor

Prameny a literatura:

-          Archiv autora.

-          Internetové servery  www.triberg.de, wikipedie