Aktuálně

Souhvězdí kata

Kniha, která Vás nenechá vydechnout...

více

dezolat (a) atlas tecka cz

Polánka u Ratibořských hor.

Další rasovna v našem výčtu pohodnických obydlí stojí u lesa, ve správním obvodu obce Ratibořských Hor. V katasru obce Pohnánec stojí dům č. or.: 13 a lze jej poměrně snadno najít nedaleko turistického rozcestníku u polánecké myslivny, pomístně – U Křížku. Okolím prochází několik krásných, turistických tras. První lokalizaci tohoto objektu nalézáme v Josefském mapování z let 1766, kdy je nedaleko ovčína červeně značena stavba pojmenovaná „abd“, tedy abdecker – pohodný. Stavba se nachází 1600 metrů východně od bývalé, polánecké tvrzi a 900 metrů od návrší Homole, kde je v polovině 18. století destinována sakrální památka. Dle legendy stabilního katastru se jednalo o nácestní kapličku. Ještě v roce 1852 je na kótě 672 popisek stavby J.H., což s největší pravděpodobností znamená iniciály tehdejšího rasa jménem  Jan Hemmer (*1852) V pozdější době už v této lokalitě patrně nebylo služeb antouška třeba, protože dle signování novodobějšího mapování se už daná lokalita zapisuje pod názvem „Na Polánce“, či „Polánka“.

polanka

V dobách před tímto letopočtem však nebyla tato pohodnice pustou stavbou. Za sto let se zde vystřídalo několik jmen, a že jich nebylo málo. Prvními z nich byly pohodnické rody Ssipů, Richterů a Hemmerů. Jan Ssip (cca 1714, *před r. 1695), Václav Ssipp (* před 1715 - † před 1760). Následně se tyto pohodnické rody v řemeslné činnosti buď nepravidelně střídali, nebo se ne vždy muselo jednat o manželské soužití. V 18. Století je totiž souběžně doloženo ještě několik jmen a to: Richterová Mariana, Richterová-Spindlerová Kateřina (*1795) a Richterová Terezie (*18. 12. 1797). V mezidobí se leze dopátrat i několika jmen, kde ovšem nemáme uvedena žádná data narození, či působnosti. Chronologické řazení znamená že: Hemmer Karel a Cvinová Marie museli být buď ovdovělými, nebo pověřeni pohodnickou činností jen dočasně. I pohodnice, stejně jako katovny byly větší částí majetkem obce a rasům tak byly obecní radou pronajímány a odprodávány pak až v pozdějších dobách. Okolo roku 1775 je uváděn jako polánecký pohodný i Jan Celner (* před. 1748), Spindler Matěj a Blazkova Marie. Koncem osmnáctého století se však rodová situace v pohodnici částečně stabilizuje a můžeme tak zaznamenat několik rodových linií po sobě jdoucích: Po Janu Pesslovi (působí okolo roku 1800, * 16. 6. 1761) vstupuje na scénu opět rodina Richterova. Richter Martin (*1808), Richterová Kateřina a Spindler Matěj (sezdáni 24. 11. 1811), narozen syn Karel Richter, který ovšem záhy umírá (* 7. 11. 1825 - † 28. 3. 1826). Touto smrtí jako by na rod Richterů padla kletba, protože Martin umírá 20. 3. 1831 a Spindler Matěj  10. 5. 1844 a pohodnici od obce kupuje pohodný Hemmer Karel (*1833), kterému se 8. května 1852 narodí syn Jan Hemmer, 24. února 1854 dcera Anna Hemmerová a 2. srpna 1856 syn Antonín Hemmer. Jejich matkou byla Neufussová Marie Anna. Rodina Hemmerů pohodnickou linii v polánce uzavírá. Antonín putuje na Pelhřimovsko a osudy dalších Hemmerů jsou nejistě propleteny zčásti Vysočinou a zčásti krajinou Jižních Čech. Není přesně známo, kdy opustili poláneckou rasovnu, ale tou dobou stála patrně jen její východní část s křídlem k severu a zadní branou, protože od 18. Století vedla napříč pozemkem cesta severně k Pacovu. V pozdějších časech bylo přistavěno i západní křídlo a obydlí tak bylo uzavřeno v podobu statku a ke stejnému účelu taky sloužilo. Stavba samotná je vcelku zachovalá a rozhodně udržovaná. Vnější rozměry jsou přibližně u obou křídel totožné – asi 34,5 x 22,2 metrů. Půdorys je nepravidelný, to ovšem jen díky jihovýchodní zástavbě, kde vyčnívá původní část čtvercového půdorysu.  Rozlehlý dvůr dělí pozemky na dvě již zmíněná křídla a zadní brána komplex uzavírá. Za ní nastupuje neprostupná změť šlahounů, keřů a jiných, nízkých dřevin. Stejně tak je tomu i zvětší části bezprostředního okolí obvodových zdí, kde dřeviny a náletová vegetace tvoří spíše ochranný val, než okrasnou vegetaci. K pozemku vede neudržovaná, lesní cesta, která končí vstupní branou. Budova je zcela jistě v soukromém vlastnictví. V době mé návštěvy (červenec 2014) však nikdo na mé výzvy nereagoval a tak si můžeme o aktuálních informacích nechat jen zdát. Okolí je ovšem tiché, krásné a za procházku rozhodně stojí.

Foto: autor, www.mapy.cz, www.oldmaps.geolab.cz

Pramen:

Můj velký dík patří panu J. V., paní V. K., za geneaologické zpracování některých pohodnických a katovských rodů. Tito lidé si z vrozené skromnosti nepřejí být veřejně publikováni a já jsem povinnen jejich soukromí krýt a respektovat.

Lexikon nedotknutelných, Vyhlídka Jan, nakl. Sperat 2013,

SOA Třeboň,

Obec Ratibořské Hory,

SOkA Tábor,

Matrika Chýnov,

Geneaologie Jihočeských rodů - Milan Wolfl

TOPlist