Aktuálně

Souhvězdí kata

Kniha, která Vás nenechá vydechnout...

více

dezolat (a) atlas tecka cz

Pohodnice v Cetorazi.

Koncem 18. Století už registrujeme poblíž města Pacova, přesněji mezi Pacovem a Cetorazí stavbu, kterou Habsburští důstojníci signovali jako obydlí pro „Wasenmeister“, tedy pro pohodného. V letech 1782-1787 byl totiž už prokazatelně jejím majitelem jistý ras Matěj Eder./Edr/ (*1762- †10. 4. 1828) Ten se stihnul podvakráte oženit. Poprvé s Ryndlovou Marií, s níž měl pět dětí: Matěje (Cetiraz *20. Ledna 1782 - †  10.4.1828) a Petra (Cetoraz *9. Ledna 1785), Jana (*1. 10. 1787 Cetoraz), Josefa (Radenín ?) a Františka (Radenín *1791). Syn Matěj měl se ženou Krazlovou Eleonorou (*1780 - †1840) dceru Kateřinu (*1802 - †1833). V letech 1807-1815 přebírá jeho pohodnickou živnost syn Jan. Tomu se s největší pravděpodobností narodil 22. 4. 1815 syn Vojtěch. Nicméně v mezidobí obstarával pro nemoc místního drnomistra jeho povinnosti František Plímel /Pliml/ (* 3. 6. 1753), kterému se v místní pohodnici narodila dcera Elizabeta (*14. 5. 1786 – †24. 5. 1786), která však záhy umírá. Pohodnice stála, a dodnes stojí ukryta před zraky lidí lesním porostem. Na samém konci lesní pěšiny, která se nenápadně vine mezi stromy až do míst, kde se podrost rozestoupí v malý palouk. Tam rasovna stojí. Vzhledem k tomu, že jsem šel tiše lesní stezkou, měl jsem tu čest vyplašit u pohodnice několik srnek a srnců, jež tam jistě zažívají oázu klidu. Je to opravdu tiché a krásné místo. Abych stavbu našel, musel jsem sejít vlevo z hlavní cesty zhruba 1500 metrů před Pacovem a vnořit se do okolních lesů – mimochodem čistých a plných hub. Lesní cesta, dlouhá asi 1,2 km poměrně brzy zaniká a mění se v nevýraznou pěšinu, patrně nepříliš často využívanou. Přesto se mi zdálo, že pohodnice samotná není nijak hrubě zchátralá a zdá se, že je aspoň občas využívána – patrně jako rekreační obydlí. V každém případě je tento dům k odpočinku jako stvořený. Okolní klid byl až pohádkový. Pozemek samotný zřejmě udržuje po větší část roku zvěř, ale zásahy lidské ruky jsou zde patrné. Stavba má rozměry přibližně 4,5x6,2 metru a krom nosných a obvodových zdí je převážně postavena ze dřeva. Mansarda i předsíň už cítí zub času a nebude dlouho trvat a budou vyžadovat generální údržbu. Objekt má dvoje dveře a šest oken. Poblíž stojí zřejmě bývalá nářaďovna a včelín. Stropní a střešní konstrukcí prochází cihelný komín s obvodovými rozměry DN600x600 mm a vnitřními DN300x300 mm. Ten sloužil určitě pro otop dalším pohodným, kteří tento dům vlastnili. Byla jím určitě i rodina Hrušků. Tomáš Jan (*1809 -†24. 2. 1832) a František patrně v letech  1819-1862. Posledně jmenovaný František umírá 14. 4. 1864 na souchotiny. Měl tři syny: Jan (*1827 -†31. 5. 1836), Jana Nepomuka (*21. 4. 1838 -†1. 4. 1873) a Václava (*červen 1846 -†8. 7. 1846). František pojal 20. 10. 1819 za ženu Kateřinu Edrovou, (*1802 - †27.2.1833 na souchotiny) která mu mimo synů povila i dcery Annu (*prosinec 1822) a Marii (* leden 1824). Podruhé se oženil s Kateřinou Hemmerovou (21.11.1814 - †29.1.1858 na horkou nemoc) z tohoto manželství vzešlo 12 dětí: Václava (*1834 - †1838 Cetoraz), Kateřinu (*1836 Cetoraz), Jana (*1838 - † 1873 Cetoraz), Josefu (*1839 - †1840 Cetoraz), Josefa (*1841 Cetoraz), Annu (*1844 Cetoraz), Václava (*1846 - †1846 Cetoraz), Václava (*1847 Cetoraz), Matěje (*1850 Cetoraz), Josefu (*1852 Cetoraz), Františku (*1855 Cetoraz) a Terezii (*1858 - †1858 Cetoraz).

cetoraz

...cestou k pohodnici...

Navazující rodinné vazby pohodných Hrušků:

  • Antonín (před 1781)
  • František (*23.7. 1821)
  • Jan (*1827 - † 24. 2. 1832)
  • Barbora (*5. 5. 1829)
  • Václav (*27. 6. 1834 - †7. 3. 1838)
  • Jozefa (*1839 -†18. 11. 1840)
  • Lidmila (†29. 10. 1852)
  • Terezie (*10. 1. 1858 - †11. 1. 1858)
  • Jan (*21. 6. 1862)
  • Antonín (* 4. 5. 1864 -†1892)

Dalším pohodnickým rodem byli Turkové.

  • Vojtěch (*29. 3. 1820)
  • František (*1. 10. 1848 - †13. 2. 1887 na tuberu)
  • Jan a Jakub (působnost přibližně 1886-1889)

Koncem devatenáctého století a přechodem do dvacátého pohodnictví jako živnost upadá a většina rasoven upadá také, ovšem v zapomnění. O těch, které nám čas zachoval ,si napíšeme zase někdy příště.

Prameny a literatura:

SOkA Pelhřimov, SoA Třeboň, Genealogie pohodných v Čechách (Klvanová-Vaněk)

Lexikon nedotknutelných – Jan Vyhlídka, list: 465-466; (nakl. Sperat 2013)

Za upřesnění informací z Jindřichohradecka a Cetorazi děkuji panu Hauzrovi.

Foto: autor, mapy.cz a oldmaps.cz

Počítadlo návštěv TOPlist