Aktuálně

Souhvězdí kata

Kniha, která Vás nenechá vydechnout...

více

dezolat (a) atlas tecka cz

Pelhřimov

Městská šatlava s mučírnou (Masarykovo nám. Č.: 11) v Pelhřimově byla zřízena po roce 1572, tedy v době, kdy se město vykoupilo z poddanství. Do té doby sloužila za hladomornu i mučírnu současně gotická bašta, tedy respektive její dolní část, která byla časem přestavěna jako součást zámku. Původně první část novodobé šatlavy, v jejím severním traktu, byla funkčně propojena ještě s gotickou baštou, to vše tedy na sklonku 16. století. Později pak, jak uvedl v roce 1760 městský písař A. I. Fuchs ve svém Urbáři, vypadalo městské vězení s mučírnou nějak takto:

“ Pod radničními schody je šatlava, nebo městské vězení, stávající ze tří světnic. V přední jsou zajištěni obyčejní lidé pro zlé zločiny, vzadu ale "malefikanti", třetí je obydlím žalářníka. Za ním vzadu pod radnicí je krásně klenutá mučírna (Marter Gruben), běda tomu, kdo tam příjde, nad ní je vězení pro měšťany a městské obyvatele."

Dnešní podobu získala šatlava s mučírnou až po velkém požáru, který v roce 1766 zasáhl i budovu zámku. V letech 1768 – 1769 pak byly prostory vězení půdorysně rozšířeny stavitelem Wolfgangem Fiesslerem, který sám nakreslil i plány budoucí mučírny a stojí tak na odiv návštěvníkům dodnes. Celý objekt byl tehdy o patro zvýšen, přibyla vězeňská kaple a v ní oltář s krucifixem, přenesený sem z kaple P. Marie. Pelhřimovský magistrát se svou šatlavou a mučírnou patrně obstál i v době Josefínské reformy soudnictví (1787), protože byl povýšen na kriminální soud východní části tehdejšího Táborského kraje. Drobnými stavebními úpravami pak prošla i mučírna, před kterou byla zřízena topná komora, a severní trakt byl příčně rozdělen chodbou. V době výslechů, kdy panovala zima, byla mučírna vytápěna žalářníkem z topné komůrky, která stála mimo výslechovou místnost, takže soud, potažmo kat, nebyli při své práci nikým rušeni. Dnešní podoba tak odpovídá inventarizaci obecního majetku z roku 1850, kde je uvedeno, že šatlava měla sedm cel a dva pokoje. Tou dobou už jí ovšem neužívala obec, ale okresní soud. V současné době už bohužel šatlava ani mučírna neplní svou funkci a je zde trvalá expozice soudnictví. Dle informací, které mám, mi s úplnou jistotou ani pracovnice muzea nepotvrdila, zdali si město vydržovalo vlastního popravčího, protože není znám zápis o tom, že by město disponovalo katovnou. K výkonu práva tak patrně dojížděl do města poprávce z Tábora, zdali však pobýval v rasovně, nebo kde vůbec přespával, to mi nebylo sděleno. Většina popravčích úkonů se pak odehrávala na popravišti jižně od města, které lze naleznout na konci ulice Křemešnická, tedy za hřbitovem v místech, kde se pomístně říká „Ke spravedlnosti“ (kóta 570).

Muzeum Pelhřimovska, město Pelhřimov, foto autor.

TOPlist