Pár zápisů ze smolných knih měst, která vedla hrdelní procesy.

 

Praha 1130
Za plánování spiknutí proti vévodovi Soběslavovi I. odsoudil velký sněm svolaný na Vyšehrad k smrti syny župana Jana – Miroslava a Střezimíra i lékaře Graciana, který jedem napustil zbraň určenou k vraždě vévody. Popraveni byli na pražském tržišti osekáním všech údů a podívaná to prý byla tak hrozná, že lidé raději utíkali pryč. Popraveni v ten samý den byli také dva sluhové Miroslavovi – Skoch a Jaroš, kteří měli vraždu vévody vykonat. Nejprve byli do kola vpleteni, oči jim byli vyloupnuty, ruce a jazyk uříznut. S přelámanými končetinami nakonec byli na kůly vztyčeni, kde pak v mukách umírali.

Žampach 1356
Císař Karel IV. na své trestné výpravě proti loupeživým rytířům řádícím ve východních Čechách, srovnal se zemí několik jejich hradů a viníky ztrestal na hrdle. Na hradě Žampachu zajal rytíře Jana ze Smojna, zvaného Pancíř – jednoho z nejhorších loupežníků, jehož však kdysi v minulosti sám za neobyčejnou udatnost pasoval na rytíře a vyznamenal ho zlatým řetězem. Nyní mu osobně hodil na krk provaz se slovy, že nemá vždy na rozdávání zlatých řetězů a na tomto provaze ho nechal pražským katem na blízkém stromě, spolu s jeho kumpány oběsit.

Trutnov 1523
25. listopadu byli mnichem Johanisem Schwertem chyceni havíř Kylian N. a starý Deusewalt na koních, které ukradli ve svídnickém klášteře. Tito dva muži se však ke krádeži nepřiznali ani na mučeních a tvrdili, že je kdosi požádal, aby mu koně podrželi. I přesto je nechal Johanis Schwert v Trutnově oběsit. Oba odsouzenci prý ještě pod šibenicí prosili Boha, aby dal všem znamení o jejich nevině. To se snad opravdu stalo, ale až po jejich smrti. Večer o sv. Kateřině bylo prý na šibenici vidět až do tří hodin do rána hořet svíci po několik let, dokud byl naživu mnich Johanis Schwert.

Jihlava 1529
Toho roku jakýsi tovaryš zamilovaný do své mistrové spolu s ní zabil a v podzemí zakopal svého mistra, aby jim nepřekážel v lásce. Byli ale dopadeni, na mučeních se ke skutku přiznali a jihlavským právem k trestu smrti odsouzeni. Kat je naložil na hnojový vůz a vozil je k všeobecné hanbě po náměstí. Když dojeli k domu, kde mistra zavraždili, byli oba trháni rozžhavenými kleštěmi. Poté je kat odvezl na šibeniční vrch, kde byla mistrová zaživa zahrabána a probodnuta ostrým kůlem, tovaryšovi kat zlomil údy a vpletl jej do kola.

Jihlava 1578
Chromý žebrák zabil dceru jihlavského sládka, poté ji rozpáral, vyňal z hrudníku srdce i játra a tyto vnitřnosti si uschoval. Po dopadení byl mučen a přiznal se, že takto zabil a rozpáral ještě mnoho dalších žen. Doznal také, že zavraždil několik dětí a uřezal jim prsty a ruce.

Silný vítr se prý zvedl, když vedli žebráka na popraviště. Než ale na popraviště došli, vytrhl mu kat Adam před jihlavskou radnicí kus masa z levé strany prsou, poté pak z pravé strany. V Brtnické ulici mu popravčí uštípl všechny prsty, ale když došli k šibenici, odsouzenec svou vinu odvolal. Byl proto odveden zpět do městské mučírny, kde se ke všemu pod tíhou tortury znovu doznal.

Pak byl znovu odveden na popraviště, kde mu ze zad strhli tři pruhy kůže, vpletli jej do kola a vyřízli mu z těla srdce, kterým mu na závěr uštědřili políček.

Pardubice 1586
Za smilné obcování se třemi černými ovcemi Jana Divišova byl Pavel Polák, po doznání při výkonu práva útrpného, na hranici položen a upálen. S ním byly upáleny i ony tři černé ovce, když byly před tím zabity a vykuchány, aby mohly být prohlédnuty, zda nejsou březí.

Nymburk 1594
Za vraždu dítěte a několik požárů byl odsouzen k smrti Šimon Hemzálek. Na popravišti byl trhán kleštěmi, kropen vroucím olejem, dřen na páteři a nakonec upálen.

Trutnov 1599
10. prosince bylo ve Dvoře Králové mečem sťato pět zlodějů, kteří 29. července strhli a ukradli z trutnovské šibenice pět oběšenců.

Pardubice 1601
Anyžka Kubešková z Pohřebačky, rozená Bínová byla zaživa zahrabána a pak probodena kůlem. Takto potrestána byla za cizoložství a za to, že si u Václava Krtka objednala vraždu svého manžela Václava Kubešky z Vopatovic.

Při výkonu tortury dále doznala, že tak učinila proto, protože si chtěla vzít za muže svého milence - vraha Václava Krtka. S vlastním manželem prý již rok nespávala a to kvůli tomu, že ho přistihla v maštali obcovat s klisnou.

K osnování vraždy manžela jí samotnou pak prý nutil její předchozí milenec Jíra, s kterým měla nemanželské dítě.

Chlumec nad Cidlinou 1603
Jan Kašnovský se na mučidlech přiznal: bratru své manželky v Hodědíně ukradl a poté řezníkům prodal 14 ovcí, ve Vlašimi z řepnišť ukradl devět prasat a prodal je za 6 kop selce ve Lhotě, knězi Blažejovi v Domamili vzal 2 sýry, pecen chleba, uzené maso, v Telči svému tkalcovskému mistrovi ukradl deset loktů plátna, dceři krčmáře Douchy z Libodřic usekl tři nebo čtyři prsty za to, že mu nebyla po vůli a přiznal i několik dalších drobných krádeží. Soud jej za tyto skutky odsoudil k smrti oběšením, ale protože město tou dobou nemělo šibenici, dostal Jan Kašnovský milost a byl v sobotu 26.4. mečem mistra popravčího sťat. Začátek exekuce prý ohlašoval zvonec na radnici a když se před popravou městský rychtář odsouzeného zeptal, je-li pravda vše co doznal, odpověděl Kašňovský že – jest to všecko věrná pravda a na tom na všem že umírá. Pak krátce zasvištěl meč.

Dvůr Králové 1607
Obžalovaný se doznal, že spolu s dalšími v lese zabil těhotnou ženu, rozřízl jí i nenarozené dítě a jeho syrové srdce snědl. Podle pověry věřil, že se tím stane neviditelným pro své pronásledovatele. Byl za to zaživa upálen.

Praha 1614
Za vraždu a oloupení novoměstského radního byli dva vrazi popravčím přivedeni před dům tohoto radního, kde jim byly ze zad vyřezány tři pruhy kůže. Pak byli vedeni na Koňský trh před dům, kde svůj zločin spáchali, tady jim byla každému uťata pravá ruka a přibita k pranýři. Dovedeni byli dál před staropražskou radnici, kde jim kat rozžhavenými kleštěmi utrhl prsa. Čekalo je i Nové Město pražské, kde kat trhal maso z jejich boků a uštípl jim palec z pravé nohy. Když konečně dorazili k šibenici, byli od noh kolem lámáni a čtvrceni. Čtvrtě pak byly spolu s vnitřnostmi zabaleny do jejich zakrvácených košil a zavěšeny na šibenici.

Chlum 1627
K smrti usmýkání koněm a následnému vpletení do kola byl odsouzen Matěj Krosnář, který spolu se svým otcem zavraždil těhotnou ženu, kradl a čaroval. Svou oběť zavraždili jen proto, že uvěřili pověře, podle které je krev těhotné ženy ochrání před dopadením při loupežích. Když pak po nocích vyráželi krást, kropili si cestu právě takto získanou krví.

Vrchlabí 1706
katu Heinrichu Hostingovi se při exekuci přetrhla oprátka s oběšencem a tak musel být nebožák utrhlý z oprátky sťat.

Chrastava 1707
5.4. se v Andělské hoře, ve světnici v 1. patře oběsila žena Hanse Kašpara Hillebranda. 6.4. byla katem za přítomnosti městských soudců odříznuta a na káře odvezena k šibenici pod Ovčí horou. Tam jí kat oddělil hlavu od těla rýčem a nedaleko šibenice sebevražedkyni zahrabal do země.

Libochovice 1707
Za potulku, loupeže a ohrožování obyvatel města tu byl oběšen Jiří Czykaner. Jeho sedm společnic bylo pak hnáno okolo šibenice a mrskáno metlami. Na závěr kat odřízl každé z nich pravé ucho a přibil ho na šibenici.

Libochovice 1713
Za zamordování svého nemanželského plodu byla 10. listopadu odsouzena k trestu smrti Magdalena Rojová. Nejprve byla mečem sťata, poté následovala ještě „smrt hrobem“*. Tělo sťaté ženy bylo posazeno do vykopaného hrobu, obloženo kopřivami a po pás zasypáno hlínou. Pak k němu přistoupil kat a kůlem mu probodl srdce. Teprve poté byla popravená položena do hrobu a zasypána.

Dvůr Králové 1748
Za rouhání a odpadnutí od víry byli souzeni čtyři muži a jedna žena. Dva muži byli odsouzeni k vytažení jazyka týlem a následnému upálení zaživa, ostatní byli odsouzeni pouze k veřejným pracím v poutech a železech. Apelační soud prý v tomto případě vydal tajnou nótu, podle které měli být oba odsouzení k smrti před vytažením jazyka katem náležitě přiškrceni.

Praha 1788
Za vraždu v Jirchářích byl 30. června v 9 hodin ráno Bernard Bartel ze Žatce v novoměstské radnici zašit do kravské kůže, naložen na káru a odvezen na popraviště před Novou bránu. Tam jej kat nejprve lámal kolem na rukách, potom ho vpletl do kola a vztyčil na kůlu. Teprve po dlouhém utrpení vrah takto polámaný, zkroucený a vztyčený do výše skonal.

Mladá Boleslav 1831
Na šibenici byla oběšena Maria Anna Grunnerová, která ze zoufalství nad svou chudobou jedem sprovodila ze světa svého manžela a sedm dětí.

*Smrt hrobem (ostřejší forma) byla v různých obměnách vykonávána jak na již mrtvých tak na živých odsouzených.

Pramen + autorizace - Leoš Drahota - moskyt.net

Počítadlo návštěv TOPlist